Děkuju UNITED, děkuji za tu příležitost, co jsem dostal od Boha.
Když jsem v sobotu ráno přijel, byl jsem 19letý kluk, co pořádně nevěděl, co s životem, kam se vrtnout. Cítil jsem v sobě určitou prázdnotu a pocit nenaplnění a netušil jsem, jak moc mě těch pár hodin s všemi těmi lidmi a s Bohem změní.
Už po pár hodinách jsem si začal uvědomovat, že je něco jinak, že se ve mně něco mění. Ano, jsem z křesťanské rodiny, moji rodiče mi křesťanství servírovali až pod nos, ale já si toho nevážil. Byl jsem typ křesťana, který o sobě tvrdí, že v Boha věří, a ve skutečnosti jsem se na něj obracel, jen když jsem potřeboval pomoci, a jinak jsem ho moc neřešil. Na UNITED se však ve mně něco změnilo.
Bůh ke mně přišel, zaklepal na mé srdce a já otevřel. Naplnil mě nepopsatelný pocit euforie a radosti z toho, co se mi stalo. Najednou jsem měl pocit, že se chci změnit, chci být lepší člověk, chci o Kristu kázat a debatovat. Zamyslel jsem se nad sebou a řekl si: „Musíš se změnit, musíš začít něco dělat, něco pro církev, pro společnost, a začít Bohu oplácet jeho lásku.“
Už se nechci nadále schovávat. Na střední jsem ani nikomu ze svých spolužáků neřekl, že jsem věřící, bál jsem se, že by mě nepřijali mezi sebe, ale s tím je konec, už nechci – jsem hrdý na svoji víru. Když jsem si to všechno uvědomil, vstoupily mi slzy do očí. Věděl jsem, že mám hodně co dohánět, ale o to větší je můj zápal. Pochopil jsem, že Bůh je se mnou celý život, nejen když se mi to hodí.
A proto děkuju vám všem co jste se jakkoli podíleli na UNITED– vy jste mi umožnili setkat se s Bohem a teď zpětně si to uvědomuji čím dál víc. Pokračujte ve své práci, prosím, nadále, děláte ji více než výborně! 🙂
Za ten den mi festival neuvěřitelně přirostl k srdci. Už se těším na další ročník, snad budu moci i já coby dobrovolník aspoň trochu pomoci 🙂
John
