S pornem jsem se seznámil už ve svých patnácti letech. V tomto věku jsem také postupně stále více poznával Boha. Zpočátku jsem nevěděl, proč je porno tak špatné. Přišlo mi to jako bezva únik od reality, v níž jsem si připadal neschopný, zavržený a beznadějný, protože ve třídě jsem byl vždy z různých důvodů terčem posměchu.
Postupem času jsem si ale uvědomoval, jak špatné porno ve skutečnosti je a také to, že s ním nedokážu jen tak jednoduše přestat. Nesčetněkrát jsem proti této své touze bojoval, ale nakonec jsem stejně podlehl a potom jsem si připadal ještě mnohem více neschopný, beznadějný… a neměl jsem nic, čím bych své jednání omluvil. Čím více jsem poznával Boha, tím více jsem byl schopen odolávat. Jenže ta zlá touha tu vždy byla a už se jí asi nezbavím.
Zlomový bod nastal loni na festivalu UNITED, který měl příhodné téma Nespoutaný. Pár dní před festivalem jsem měl opět slabší chvilku a podlehl jsem, přestože jsem věděl, že si to budu potom vyčítat – a taky že ano. Byl jsem zase na dně a nezmohl se na víc, než:„ Bože, co mám se sebou dělat?!“ A na UNITED jsem to pochopil.
Na semináři Marka Macáka o pornu jsem si uvědomil, že se docela shoduji s profilem člověka závislého na pornu a že si sám nepomůžu. Proto jsem další den Marka vyhledal a všechno mu řekl. Nebylo pro mě vůbec jednoduché za ním jít. Odhodlával jsem se asi hodinu, ale pak jsem si řekl, že pokud to neudělám, budu si to vyčítat. Marek si mě vzal stranou, vyslechl mě a doporučil skvělého psychologa v mém okolí, který mi hodně pomohl a dnes jsem z toho již venku.
Za uplynulý rok jsem se ve své víře posunul o obrovský kus a pochopil jsem, že Bůh mě může od základu proměnit a posílit bez ohledu na to, jak špatně si připadám. Když si vzpomenu, kde jsem byl tehdy před rokem, a vidím, kde jsem teď, chválím Boha za to, jak mě neuvěřitelně proměnil.
