Děkujeme všem 123 úžasným ochotným dobrovolníkům, kteří se rozhodli zapojit se do přípravy a realizace Worhip Festivalu UNITED 2011. Bez nich by Worhip Festival nemohl neproběhnout. A co jednotlivci během festivalu prožili? Co jim dobrovolnická práce přinesla? To se můžete dočíst v několika málo svědectvích.
S UNITED jsem spokojený, a to díky Bohu. Poznal jsem nové lidi, a na to, že jsme byli hodně mezidenominační, drželi jsme při sobě. Odlišná teologická pozadí, ale jednota v Kristu. I když jsme byli hodně unavení a často jsem to energicky nezvládal, zvládli jsme to. Možná jsme neprožívali věci co účastníci, ale sloužili jsme, aby něco s Pánem prožili. Dali jsme ruku k dílu Božího království tady na zemi. Vidím Boží jednání na Vsetíně. Hodně nevěřících (i ti, co jen tak procházeli kolem kulturáku) mohlo slyšet o Kristu. Mám radost z nevěřících, “poletujících“ a hledajících přátel, které jsem na WFU viděl, kteří tam jen tak náhodou nebyli. Denně se modlím za probuzení, duchovní obnovu, a hlavně proměnu. WFU byl jeden z mnoha požehnání, jeden z “prostředků“ které jsou k tomuto malými krůčky vpřed. Je super, že taková akce může být uprostřed města, a lidé mohou vidět přes tisíc (celkový počet nevím) bláznů do Krista pohromadě. Toužím vidět, jak Duch Svatý začne jednat velkým způsobem! A pomalu se to naplňuje. Tož tak! (to je po Valašsky Amen).
muž, 19 let
V sobotu večer mě strašně rozbolely záda, protože mám skoliózu páteře, tak jsem šla za poradci, že se za to budu 10 minut modlit. Nakonec se modlitba protáhla na 3 hodiny a cítila jsem se výborně. Jako znovuzrozená. Chci poděkovat všem poradcům za skvělou práci, že i když bylo pozdě v noci a oni byli dost unavení, tak byli ochotní se modlit.
žena, 17 let
Pro mě byl nejvíce povzbuzující pátek. Už ráno bylo slovo, které mě tak nějak nakoplo a donutilo se modlit za to, aby si mě ten den Bůh použil úplně jakkoli a byla jsem zvědavá, co se stane. V noci jsem měla směnu na škole Kostka ještě s pár lidmi a šli jsme si na chvíli povídat ven. Byly asi 4 hodiny ráno a najednou kolem šel nějaký kluk a začal se zdravit s Lubošem, který s námi měl směnu, a tak jsme se dali do řeči. Jeho snad první věta byla: „Ty jo, tu ve městě je nějaký křesťanský festival.“, a byl celkem překvapený, když jsme mu řekli, že jsme jeho součástí. Povídali jsme si celou dobu o křesťanství a o Bohu, měl spoustu otázek a vyprávěl nám o svých zkušenostech s církví a nakonec jsme měli možnost říct mu, jak jsme přišli k Bohu. Bylo pro mě fascinující, že i když jsme většinu času byli mimo hlavní stage, a navíc pouze s účinkujícími, a mohlo by se zdát, že nemáme vůbec příležitost se s někým bavit, tak nám Bůh někoho poslal a taky to, že ten člověk nebyl na žádném koncertě ani neslyšel žádné slovo, jen něco někde zaslechl a i to stačilo.
žena, 20 let
Přijel jsem zde jako dobrovolník a měl jsem velkou rodinnou krizi. Chtěl jsem od ní utéct, nechtěl jsem jít do poradního centra, bál jsem se. Zaujalo mě však video, které poutalo na poradní centrum a také výzva Jula ze skupiny eSPé, kterou jsem měl moc rád. Po výzvě jsem se tam vydal. V té chvíli jsem byl ve velkém očekávání, ale také v obavě, co mám očekávat. Přišel za mnou duchovní poradce Jiří Pecina, kterému jsem řekl celou svou krizi, celé své trápení a bolest. Jirka ochotně poslouchal, přivedl k sobě ještě jednu kolegyni ze Slovenska, která je přímo specializovaná na problémy v rodině. Vyslechla mě, mé trápení, ale také mé další životní zkušenosti. Celá mě přečetla a přesně věděla, co mi je. Já jsem měl pořád nenávist a zášť vůči rodině, jak minulé, tak budoucí. Začali jsme se tedy modlit a vyhánět špatné a zlé věci z mého života. V té chvíli se mě zmocňoval velký strach a bázeň před Bohem, ale také říkal, neboj se a pojď, já jsem tady s tebou. Málem jsem spadl ze židle pod Boží přítomností. Nedalo se v klidu sedět, Bůh se tak mocně pohyboval a já jsem před ním padal pod jeho přítomností. Pomáhalo mi moc, že zde se mnou byli ještě dva další poradci. Bůh se mocně pohyboval. Následující den jsme pokračovali v modlitbách a v novém způsobě života. Jen bych vám chtěl říct na závěr, nebojte se si přijít pro radu. Rada nikdy nebolí, ale pomáhá, není vždy správný způsob jít pryč. Bůh nám zde dal osoby, které nám mají pomáhat, a proto já se už nikdy nebudu bát si pro radu jít. Ježíš mě miluje. On je můj KRÁL.
muž, 20 let
Na mnoha festivalech a různých podobných akcích se dávají různá hesla nebo motta. Letošní 3P bylo pro mě něčím výjimečným. Na předešlých akcích jsem konkrétní hesla či výzvy moc neprožíval, ale na UNITED jsem prožil jak propojení, proměnění, ale také povolání. Úterní večer byl úžasný v tom, jak jsem ve svém srdci mohl zbourat zábrany a předsudky a soustředit se na Boží dílo. Propojení s Bohem i s mladými lidmi bylo jedním z nejhezčích momentů pro mě. Proměnu jsem mohl prožívat, když jsem se osmělil a zašel za duchovním poradcem, kterého dlouhá léta znám a mohl jsem se s ním modlit za určité věci, se kterými bojuji. Nebyla to sice okamžitá proměna o 180 stupňů, ale je to pro mě důležitý krok. V den, kdy se hovořilo o povolání, jsem moc nemohl být na programu, ale když jsem si večer otvíral Bibli s modlitbou, četl jsem krásný verš, který mi poukázal na to, že Pán Ježíš touží po dokonalém vztahu se mnou a že jedině z v takovém vztahu mě může povolávat do dalších věcí. Když jsme poslední dopoledne dostali požehnání, neprožíval jsem v srdci jen 3P, ale dokonce 4P
. Díky našemu úžasnému Bohu za celý týden.
muž, 20 let
Festival byl pro mě místem, kde jsem se zbavila svých předsudků vůči lidem z jiných církví. Přiblížil mě k Bohu a našla jsem si super kamarády. Jsem moc ráda, že jsem mohla jet!
žena, 20 let
Musím přiznat, že jsem se dlouho rozmýšlela, jestli pojedu jako dobrovolník, ale jak přišel už třetí e-mail s výzvou k dobrovolnictví a probrali jsme to s kamarádkou, že to je výzva, tak jsem se přihlásila. Ale že bych se těšila, to se nedá říct. I ta celkem šílená cesta vlakem mě usvědčovala, že sem měla zůstat doma. Nakonec i přes nějaké moje strachy, jestli přidělenou práci zvládnu, bylo všechno v pohodě a vlastně úplně super. Práci jsem si vyloženě užívala, seznámila jsem se s novými lidmi a taky jsem chtěla napsat díky za perfektní ranní a večerní ztišení. Díky za laskavost k nám dobrovolníkům a obětavost, s jakou jste tuto akci připravovali. V některých chvílích jsem na festivalu tak jasně prožívala Boží přítomnost a lásku a nebylo to jen na ztišeních a při chvále, často právě při kontaktu s vámi ![]()
žena, 20 let
